Lottin (ne)divadelní deníček: listopad a prosinec 2016

Mám pocit, jako by mi poslední dva měsíce proklouzly pod prsty a já ani nevím jak....snad proto jsou spojené dohromady, protože jsem je sotva zaregistrovala a už jsou zase pryč.

Nutno podotknout, že tyto měsíce je to hlavně Mahenovo a Janáčkovo divadlo ze všech úhlů, takže nic nového, ale varovala jsem vás. :D

Začínáme hledištěm Janáčkova divadla. Awesome. Wow. :D Tohle je z Modrovousova hradu a musím vám říct, že tahle místa nemám ráda. Na fotce to není vidět, ale jsou před pozlaceným zábradlím, které takovým drobným lidem jako já, blokuje aspoň třetinu jeviště.

---

Výjimečně jsem po představení odjížděla z tramvajové zastávky s krásným výhledem na divadlo. Tak jsem to cvakla. Zase divadlo, wooow. :D

Když je Mozart vás nejoblíbenější skladatel a vy jste na praxi v této budově....

Duch minulosti. Dávno nepoužívaný lístkový katalog.

Poprvé na brněnské muzikálové scéně Městského divadla! Zase fotka hlediště divadla! :D

Hrabání listí mě vnitřně nijak nenaplňuje, ale když je možnost vyfotit si zátiší s květinou....:D

Ani bych nespočítala kolik takových beden knih mi na praxi prošlo pod rukama. Byl to ráj. :D

Na praxi jsem pomáhala s přípravou akce na počest dne vězněných autorů, která se tematicky konala v bývalé věznici v nechvale proslulé brněnské čtvrti Cejl. Zastavil se tam čas a urputně se tam drží duch komunismu. A byla tam zima. :D

Národní divadlo Brno spolupracuje s Obchodním domem Vaňkovka a tak má svůj plakát už i pan ředitel Martin Glaser a sólistka baletu Klaudia Radačovská. Pan ředitel tam vypadá jako divadelní James Bond je to super cool plakát. :D

Taky se mi svěřil, že díky tomu plakátu dostal přezdívku Kluk z plakátu. Jo. Já mluvila s ředitelem NdB. JO! :D

Tahle knížka na praxi mě zvlášť okouzlila. Existuje celá knížka o sněžných vílách! Je celá třpytivá a nádherná. :)

Zdobení vánočního stromečku v Brně. :)

Víc lidí než na Kátě Kabanové jsem v divadle ještě neviděla. Fíha.

Ach, podívejte se na tu mediální hvězdu. Not really. Ale pořád z toho mám radost. :D

Měla jsem možnost položit dvě otázky režisérovi Čerta a Káči, Jiřímu Heřmanovi.

Měla jsem i možnot krátce si s ním pohovořit a byl super super milý. Tučným písmem milý. Milý.

Den poté, co jsem šla na Káťu, jsem byla v hudební knihovně a na co jsem při řazení partitur nenarazila? Přišlo mi to tak ohromné, že jsem si to musela vyfotit. :D

Adventní věnec, neboli adventní čára, kterou jsem letos vyrobila.

Pohled z lóže, ve které jsem seděla na premiéře Čerta a Káči. Prakticky jsem seděla na jevišti. Bylo to ohromné.

Impozantní Mahenovo divadlo.

Šmíruju hudebníky, nic nového.

Nádherná opona Louskáčka.

Tak tady jsem se v Dětské literatuře rozněžnila. Méďa Pusík! :D

Je to tak. V prosinci jsem se v podstatě přestěhovala do Mahenova divadla.

Pohled na svět z prezidentské lóže.

Nicméně i tam svět může zkysnout, když tam spolu s vámi sedí nevychované puberťačky.

Ježíšek od spolužaček. Dva andílci, veliký dárek v podobě Cizinky a....ano, jsem odteď majitelkou placky s Adamem Plachetkou. Za to si Ježíšek vysloužil velice uznalý pohled. :D

Miluju vánoční svíčky. Ale superfůramoc! Jak teď píšu, jedna mi tu hoří. Tahle vypadá jako by byla celá z perníku a zrovna tak i voní. :)

Poslední z divadla, fakt. Věc Makropulos z první řady. :)

Mé divadelní TOP 6 za rok 2016. :)

Na to mohu říct jen - KONEČNĚ. :D Přečteno v ten samý den, kdy jsem ji dostala. Třikrát jsem během četby brečela. :D Moc se mi líbila, ale musím říct, že jistý prvek zápletky se mi moc nelíbil, protože byl jako z průměrné fanfikce (kdo to četl tak schválně, jeslti uhodne, nad čím jsem tam ohrnovala nosík. Napovím, byla to jedna postava. :D).

*Chluby chluby* Mám plakáty Čerta a Káči podepsané obsazením + panem dirigentema a režisérem. :)

Mám nový lustr. Tuze jsem toužila po takovém tom solidním divadelním křišťálovém lustru, ale bohužel mi nebyl povolen. Tak mám lustr, který by se dal považovat za moderní verzi zmiňovaného. :)

Kniha měsíce: Zmiňovaný Harry Potter. Nic jiného co jsem četla by přece nemohlo přebít Harryho Pottera, to dá rozum.

Z audio knih bych zmínila Inferno od Dana Browna. Zápletky jeho příběhů jsou úžasné a fascinující a obdivuji kolik práce dává související rešerše. Vytkla bych ale plochost jeho postav. Zvlášť na hlavním hrdinovi jde vidět, že je to takové autorovo vylepšené já, po kterém po bondovsku touží každá žena, na kterou narazí, což mě už chvílemi fakt baví. :D

Seriál měsíce: Dokoukala jsem Penny Dreadful a poslední třetí série byla fakt hodně slabá a nebavila mě. Oceňuji jen konec, který hezky a s důstojností uzavřel příběhy všech hlavních hrdinů. Dále jsem viděla první sérii Victorie, která se mi líbila fakt hodně, jen tedy těžce nesu odchod lorda Melbourna ze scény. Potom jsem viděla i všechny díly The Crown, kde oceňuji vylíčení členů královské rodiny bez patosu a příkras a zároveň skvělé vykreslení politického prostředí. A obsazení je perfektní. Těžko mezi těmi dvěma volit, jen vím, že Penny Dreadful seriálem měsíce není určitě. :D

Film měsíce: Dala jsem se na toho Browna, tak jsem se podívala i na dvě filmové zpracování jeho knih - Šifru mistra Leonarda a Andělé a démony. A ty filmy se mi fakt hodně líbily. Tom Hanks je perfektní Langdon. Ewan McGregor zase dokonalý Camerlengo. Ty filmy se nezvykle drží své knižní předlohy což oceňuji a když už nějaká odbočení od knihy jsou, tak jsou pro dobro věci. Viz žádná romantická zápletka mezi hlavními hrdiny v Šifře, pouze naznačení citů, které zůstávají platonickými a vystřižení úplně šílené vedlejší zápletky Camerlenga v Andělech a démonech, což jsem rovněž hluboce ocenila, protože fakt nevím, jak tohle mohl Brown ve vší serióznosti napsat. Sorry not sorry. :D

Video měsíce: Tak když jsem tady zmiňovala toho Plachetku....here, Plachetka v Cosi fan tutte v milánské La Scale. :D

(Víte, že je to první a jediný Čech, který do svých třiceti let stihl působit na všech čtyřech TOP operních scénách? Tedy Vídeňské státní opeře, La Scale, Metropolitní opeře a Královské opeře v Londýně. Ten pán je krutopřísně skvělý.)