lotteland

"V jednom se Mathieu mýlil," naznala Estella zachmuřeně a energicky si uhladila sukni. Natálie se ušklíbla, když si myslela, že se Estella nedívá. "A v čem se monsieur mýlil?" zeptala se a rázným gestem odehnala Estellinu kadeřnici, zřejmě nespokojená s jejím počínáním, neboť se sama vzápětí chopila stříbrného hřebenu. "Říkal mi, že je to jen další koruna pokládaná na mou hlavu, další zlatem vyšívané šaty, které budu smět obléknout…snad ve snaze uchlácholit mě," Estella nakrčila rty a netrpělivě zamlaskala, protože ji Natálie zatahala za vlasy, "očividně netušil, že titairijští panovníci se kvůli nějaké hloupé tradici nechávají korunovat v bílé," vzdychla a nespokojeně se podívala na svůj odraz v zrcadle. "Je to hloupé, protože si připadám jako…" "Jako někdo, komu bílá nestačí pro dostatečně efektní divadlo?" uslyšela za svými zády jízlivý hlas. Prudce se otočila, takže tentokrát Natálii nemohla vyčítat, že jí vyškubla pár vla...

Zdravice, velevážení neexistující čtenáři! Vítejte na páté zastávce po filmografii Rufuse Sewella, která se od té poslední posouvá o rok a ano, všichni jsme v šoku, je to opět dobové drama. :D Tentokrát se dostáváme do Benátek 15. století, a sledujeme osudy Veroniky Franco, v příběhu založeném na skutečných událostech. Veronica řeší dilema typické pro její pohlaví a třídu - není dost bohatá, aby se mohla vdát a v její rodině není nikdo, kdo by mohl zajistit příjem. Chtěla by se vzdělávat a psát básně, ale to jako žena nesmí a její svět se smrskává na jedinou krutou volbu: má se stát jeptiškou či kurtizánou? Volí to druhé, neochotně, ale přece. Zjišťuje, že být kurtizánou není tak špatné, jak si myslela: ve svázaném světě frigidních pravidel nalezne svobodu v objevování vlastní sexuality, jako kurtizána se dokonce smí i vzdělávat a navštěvovat knihovny a pokud je ve svém výběru klientů opatrná, ani její "pracovní náplň" se jí nezdá tak špatná. Veronica ale poruší jedno zásadní...

Po nějakých čtyřech letech jsem už nevěřila, ale při náhodném projíždění mých odběrů na Youtube jsem ke svému překvapení zjistila, že krátký film Korzet je už konečně venku pro širší veřejnost a aby toho luxusu nebylo málo, je opatřen i anglickými titulky! Byla jsem nadšená z možnosti konečně zjistit, o čem toto dílko je, zvlášť vezme-li se v potaz, že jsem o něm napsala a vlastně stále píšu fanfikci (aniž bych vlastně věděla na co tu fanfikci píšu, není Lotteland divné místo?). Hlavní hrdinka Korzetu se jmenuje Glorie a přijíždí do císařství Twighburg s velmi ambiciózním plánem: chce si získat celé město a dostat se na špičku společnosti. S tímto snem se při pracovním pohovoru svěří i mistru Ferdinandovi, pověstnému výrobci korzetů, kterého tím náramně pobaví, nicméně i zaujme, takže ji přijme do svých služeb jako svoji asistentku. Jednoho dne s ní uzavře pozoruhodnou dohodu: na jeden večer jí půjčí šaty, svůj pověstný korzet a věnuje jí i pozvánku na prominentní večírek místní smetán...

V parku pod parlamentní budovou tou dobou ještě nikdo nebyl, ale to Alexeje nepřekvapovalo. O půl šesté ráno měli lidé jiné věci na starosti, než mrznout mezi lavičkami a opadávajícími listnatými stromy. Podzim letos do Twighburgu přišel velice rychle a v kombinaci se zprávami z Titairy to Alexej začínal považovat za špatné znamení, ačkoliv normálně pověrčivé lidi považoval za hlupáky. Zastavil se na dřevěném můstku vedoucím přes řeku Vlast, oddělující pofiderní Dolní Tvayburg od Horního, na místě které, bylo populární mezi turisty a umělci, protože nabízelo impozantní výhled na kopce, na kterých se rozkládal císařský palác. Alexej se opřel o zábradlí a nešťastně pohlédl na palácová okna, z nichž drtivá většina tanula v temnotě. Kdyby tak do paláce mohl vyslat spásnou myšlenku takové síly, která by dokázala probrat císařovnu z jejího dlouhého spánku! "Když mi řekli, že nejsi ve své kanceláři, bylo mi hned jasné, že jsi přišel trucovat sem, Aljošo." Alexej se otočil za povědom...

Krásného dne, dobří lidé! (Vidíte, jak si fandím a používám na své čtenáře množné číslo? Haha.) V naší cestě po kariéře Rufuse Sewella se dnes posuneme o dva roky do léta páně 1997, kdy vyšel snímek The Woodlanders aneb ano, další dobové drama. :D Tento příběh nás zavádí do jižní Anglie, do oblasti, kde je život velmi krušný, lidé jsou zpravidla chudí a musí těžce pracovat, aby se dokázali uživit. Do této neutěšené oblasti se vrací hlavní hrdinka Grace, kterou otec poslal na studia, protože doufal, že jí tím zajistí lepší život, než jaký měl on sám. Není to ale jen její otec, kdo s nadějemi vyhlíží její návrat, první, kdo ji uvítá je Giles (Rufus!), mladík pracující právě v onom dřevařském průmyslu. Grace a Giles si hráli jako děti, později se do sebe zamilovali a platila neoficiální úmluva, že se po Graceině návratu vezmou. Jenže Grace cestování po Anglii a zámoří a její nově nabyté vzdělání změnilo, a i její otec se domnívá, že by měla "mířit výš". Tou dobou v oblasti začne...