lotteland

Když jdete na představení, kde je přímo v titulu inscenace něčí jméno, máte určitá očekávání. Očekávání té osoby na jevišti, například. Když jsem pak vyprávěla spolužačkám, že jsem byla na Listování Lukáše Hejlíka bez Hejlíka, jedna z nich vtipně poznamenala, že to je jako by šla na Shakespearovské slavnosti bez Shakespeara. Tento úvod nepíšu ani tak proto, že jsem z toho byla naštvaná - to totiž vůbec ne, ale proto, že i vy možná máte po nadpisu tohoto článku jistá očekávání, totiž že budu hovořit o Hejlíkovi, tak nechci jeho případné fanoušky zklamat. O Hejlíkovi ani ťuk, jen ten nadpis. :D Představení se konalo v divadle Reduta a pro mě to bylo poprvé, co jsem do něj vkročila. Pod Národní divadlo Brno spadají divadla tři. A já jsem natolik trhlá, že o těch divadlech uvažuji jako o živých lidech, třech sestřičkách a přisuzuji jim lidské vlastnosti. Jo. No každý je ujetý svým specifickým způsobem. Tak tedy: Janáčkovo divadlo je ta sofistikovaná, vzdělaná, sečtělá, vážná, ale přece nan...

Titulek mluví sám o sobě, no nicméně 13. 5. 2016 Ivana Ozhogina čeká debut v titulní roli v muzikálu Oněgin. Není to zase tak překvapivé oznámení, protože Ivan hraje hlavní roli i v dalším muzikálu oné společnosti - Mistrovi a Markétce a účastnil se premiéry Oněgina, což asi něco naznačovalo. Já doufám, že to třeba bude impulsem pro fanoušky aby muzikál více natáčeli - když už je to podle všeho dovoleno. Jinak si nemohu pomoci, ale trochu přemýšlím, jestli si tím tvůrci nesnaží pomoci z nouze, protože muzikál sklízí špatné recenze, no a na Ivana lidi chodit budou vždycky....:)) Za mě je to ale velká radost - já si Ivana jako Evžu představovala ještě dřív, než vůbec ten muzikál vznikl, on tak nějak splňuje mé představy o té postavě a slibuji si od něj skutečně hodně. :) Tak chvála Bohu za muzikál a už se moc těším na první fotky a videa. :)

Včera, tedy 24. 4. 2016, byl v Berlíně velmi vzrušující muzikálový den - aneb premiéra revivalu Tanz der Vampire v hlavích rolích s Markem Seibertem (Krolock), Veronicou Appeddu (Sarah) a Tomem van der Venem (Alfred). Nemám fotky přímo z premiéry, ale je spousta - velmi rozkošného - materiálu z předpremiéry (nebo spíš takové speciální akce pro fanoušky) a to včetně videa Totale Finsternis. :) Je příííííliš předčasné teď ještě soudit výkony Marka a Veroniky (odpusťte to počeštění, ale jak to má jeden vyskloňovat) - na Markovi jde vidět, že kvůli Krolockovi bral hodiny a pracoval na svém zpěvu aby zněl klasičtěji, méně rockově než jak ho zatím známe. Krolocka mu zatím v očích nevidím, ale jde po správné cestě. Je vidět, že se úplně necítí v tom "aristokratickém postoji" a Krolockově tak typické gestikulaci rukou, ale to jsou zrovna věci co se nacvičí časem. U Veroniky v určitých tónech shledávám její hlas za příliš ostrý, jindy za příliš slaďoučký, ona je vokálně unikátní kvítk...

Tento týden mám chuť na něco sladkého a milého. Takže tu máme londýnského Raoula Nadima Naamana. :D :) Nadim patří k mým oblíbencům, i když nemůžu úplně říct, že patří k mým oblíbeným Raoulům, protože jsem ho v roli pouze slyšela, ale nikdy neviděla a já jsem zrovna ten člověk co si víc zakládá na projevu než zpěvu (což neznamená, že pro mě není důležité, když někdo nezvládne uzpívat roli. Ale prostě jen kladu důraz na projev a příběh. Mám to tak i s operou, kde to občas lidi nechápou, ale to odbočuju. :D), takže prostě nemohu čistě jen na zpěvu soudit. :D A nevím, jestli už jsem tak deformovaná, tady mi přijde kouzelně raoulovský, milý, upřímný, něžný. :)) Krásný hlas, krásný projev - s tím se musí nový týden začít prostě krásně! :D

Přecházela jsem nervózně před soudní budovou. Bylo ironií osudu, že dnes mělo být v New Yorku rozhodnuto v procesu s Carlottou, kde jsem byla poškozenou a současně jiný soud v New Havenu rozhodoval o osudu Bena v případě násilníka, který mě napadl a Ben ho zabil. Nechtěla jsem se procesu s Carlottou účastnit. Chtěla jsem však být blízko Bena, až budou vyhlašovat rozsudek v jeho případě. Benův právník John Newman nás ujišťoval, že to pro Bena nevypadá vůbec špatně. Obhajobu postavil na nutné sebeobraně. Chtěla jsem mu věřit, ale dokud na vlastní uši neuslyším osvobozující verdikt, nebudu v klidu. Konečně jednání začalo. Ben stál vedle Johna a tvářil se téměř nezúčastněně. Soudkyně vyzvala porotu, aby sdělila své rozhodnutí. Žena středního věku povstala a pronesla: "Obžalovaný Benedict Lewis se zprošťuje obvinění ve všech bodech obžaloby." Následovalo odůvodnění, které jsem vnímala jen napůl ucha. Ben je volný. To bylo to nejdůležitější, co mě zajímalo. Musela jsem se držet, ab...

Bylo už kolem půlnoci, když jsem se vzbudila. Usnula jsem v obývacím pokoji ve vysokém křesle u krbu. Oheň už pohasl a jen žhavé uhlíky byly známkou, že ještě před chvílí hořel a zahříval místnost. Zimomřivě jsem se otřásla, přitáhla si župan víc k tělu a rozečtená knížka mi upadla na podlahu. Sophie už dávno spala a Claire odešla do domku pro hosty. Ben měl večer vystoupení a do Brookfieldu se měl vrátit až zítra dopoledne. Najednou odněkud zavanul chladný noční vzduch. Asi jsem nezavřela v kuchyni okno, pomyslela jsem si. Zvedla jsem se, zhasla lampu a vydala se do kuchyně. Ve velkém domě jsem se už vyznala i potmě. Došla jsem do kuchyně a rozsvítila světlo nad kuchyňskou linkou. Zkontrolovala jsem okna i francouzské dveře do zahrady, ale všechno bylo zavřené. Kde se ten průvan vzal? Natočila jsem si sklenici vody a otočila jsem se, abych zhasla světlo. V pološeru kousek ode mě stál neznámý muž. V očích měl divoký výraz. Stihla jsem si všimnout, že v ruce drží velký kuchyňský nůž, kt...

....je pozoruhodná. Mí oblíbenci se pořád mění, já sama se pořád měním a tím pádem i můj pohled na věc, příběh Fantoma Opery už pro mě znamená něco jiného než těch téměř pět let zpět, co jsem ho objevila. (Připadám si teď staře). Moje první obsazení samozřejmě bylo to filmové: Gerard Butler, Emmy Rossum a Patrick Wilson. Nuž - objektivně vzato, Gerard je dobrý herec, ale pro roli nedostačující zpěvák. Svého času jsem ho zbožňovala, absolutně zbožňovala. Teď nad tím trochu krčím rameny - on to vážně dobře zahrál, vnesl do Erika ty správné emoce, ale Bůh ví, jak zle se na příběhu a i výkonech celé trojice podepsala výjimečně zlá režie. Emmy byly až napodzemsky křehká, éterická Christine. Ale když se člověk nenechal zmást tím nádherným zevnějškem, tak toho bohužel nic moc pod povrchem nenašel. Byla velmi mladičká, když roli hrála, ale taky mi přišla poměrně neinspirovaná, ve výsledku krapet ztracená. Patrick byl skvělý Raoul - jako jediný ze všech tří měl silný, stabilní hlas, jako jediný...

Přemýšlím si tak co dát za video týdne a ejhle - akorát včera se objevilo jedno nové fantomácké video. Načasování skvělé, musím po něm tedy zákonitě chňapnout. PONR z restaged tour už známe, nějaká videa z této přepracované produkce už se ven dostala. Ale je to první video o kterém vím s Grace Morgan jako Christine, která svého času alternovala Julii Udine, která nyní hraje na Broadwayi. Proto jsem toto video otevírala s krajní zvědavostí. :) Poznámky k hlasu Grace: až překvapivě mladičce znějící, něžný, křišťálový, pro Christine jako stvořený. Některé vyšší tóny měla tendence zpívat trochu ostře, ale to je tak jediné co bych mohla v tomto směru snad vytýkat. :) Cooperův hlas je příjemně znějící, hluboký - ale hned zezačátku když zvlášť dlouze zazpíval "prey" - protahovala jsem obličej, to mě teda vcelku zatahalo za uši. V určitých pasážích jsem postřehla i takové "nemuzikálové" zpívání, jakýsi lehký nádech popového stylu, který mě úplně nenadchnul. A poznámka úpln...

Jak Adele v komentářích pod posledním dílem správně uhodla: é jako Epilog! :)