DSOCI - 24. kapitola
Hromová rána do dveří otřásla Ashleyiným drobným tělem, ale neustoupila. Při dalším úderu opilého těla jednoho z mnoha rádoby přátelů jejího manžela sice poskočila, ale dál bránila vlastním tělem vchod do salonku, který si zvolila za prozatimní skrýš. Upřeně zírala před sebe, ani nezamrkala. Když nárazy ustaly, ozvalo se z vedlejší místnosti nespokojené opilecké blábolení, které postupně gradovalo do křiku. Nijak na to nezareagovala a její tělo se dál otřásalo, aniž k tomu mělo nadále podněty. Vzlykala, bez slz, ve vší tichosti, ale o to zoufaleji. Mimické svaly už měla tak křečovitě stažené, že ji bolel celý obličej, ale nemohla přestat, v oparu šoku si nic z toho ani neuvědomovala. Periferním zrakem zahlédla pohyb a tlumeně vykřikla. Když si uvědomila o jakého pozdního návštěvníka se jedná, tvář jí zbělala strachem i rozčilením. "Vy," zašeptala přiškrceně, "zase vy. Pořád jenom vy," tělem jí projel další záškub nezastavitelného pláče, na kterém už vyplakala všechn...