A Good Year s francouzským sluncem v duši

Vítejte u slavnostního otevření Lottina kina!

Sice jsem recenze filmů nikdy nepsala, vlastně to ani neplánovala, after all řekla jsem si - proč ne. :D

Recenze k Les Mis není tak úplně recenzí jako spíš detailním rozborem každé scény, takže tohle můžu nejspíš s klidem brát za prvotinu. Yey!

Úvodní film Lottina kina bude A Good Year, snímek který jsem si vybrala z filmové historie Russella Crowea, jakožto film, který se zdál nejbližší mému vkusu. Let's do it!

---

Ústřední postavou filmu je Max Skinner, nenáviděný bankéř a workoholik. Jeho život začíná a končí prací, nic víc tam jednoduše není. Slovo money vyslovuje se stejnou něhou, jako by právě promlouval k milence. K životu přistupuje jednoduše ignorantsky.

"Rot in hell."

"Lovely."

"Die!"

"Charming."

"Congratulations, you're my hero."

"Who send that?"

"Your lawyer."

Při večerním rituálu pití whiskey a třízení pošty ( = vyhazování nenávistných dopisů do koše) narazí na zprávu o úmrtí jeho strýce Henryho. (Tak mě napadá, když je Henry Francouz měl by být spíš Henri, none?). Poprvé vidíme v Maxově výrazu čtvrtou emoci (předchozí tři byly arogance, samolibost a bezcitnost).

"Did you care for him?"

"Yes...I did."

Max zjišťuje, že mu teď patří Henryho dům plus vinice ve slunném francouzském Provensálsku. Jak moc se mu nechce, nezbývá mu, než si vzít dovolenou a vydat se tam. Jakožto vtípek / zákeřnost od své asistentky skončí se žlutým smartem, kterým se musí po Francii přepravovat.

Sice si to snaží nepřipouštět, ale první návštěna Henryho domu po více než deseti letech mu přináší mnoho vzpomínek na dětství. Max ale není sentimentální, nebo se alespoň snaží. Probírá se starými památkami na strýce, no nedělá mu zvlášť potíže se jich zbavovat.

"Is that your little car?!"

Maxovi se nevědomky povede téměř zabít slečnu jménem Fanny Chenal, když ji div nezajede svým autíčkem. Na jeho obranu - zrovna lovil mobil zpod sedadla. Nebohá Fanny se vybourá na kole v příkopě.

Ostatně pomsta přijde brzy. Maxova první přirozená myšlenka je dům uvést do relativního pořádku a rychle zpeněžit, odjet z Francie a zapomenout tak rychle, jak to jen bude možné. Když dům fotí pro realitní kancelář pořád ne a ne najít dobrý úhel, odkud by byl dům vidět celý. A tak přichází legendární scéna filmu, kdy Max vyleze na starý skákací můstek nad roky vypuštěným bazénem, který pod ním ovšem praskne. Zachrání ho jen fakt, že na dně bazénu se za ty roky nahromadila řádná vrstva hlína ve které skončí. A tak ho najde Fanny.

"Can you swim?"

"Why, yes but..."

Bum! Maxe k zemi sejme proud vody, který na něj Fanny pustí. A jemu opravdu nezbývá nic jiného, než čekat, až se bazén napustí vodou ochucenou o bláto a vyplavat z něj ven...

Aby se Max už beztoho nenudil objeví se Christie, ztracená dcera Henryho. Maxovi nezbyde, než ji ubytovat v domě, potají ale střádá plány, jak se toho děvčete s Henryho nosem zbavit. Vždyť by mu mohla vyfouknout peníze z prodeje domu!

Co hůř, vůbec s prodejem nesouhlasí...

Mezitím se Maxovi podaří udělat dojem na Fanny a pozve ji na rande, které sice napoprvé odmítne, napodruhé však souhlasí.

Přeskočí jiskra a stráví spolu noc, po které se Fanny zkusí nenápadně vytratit, žel jí není přáno.

"Přemýšlel jsi, proč jsem s tebou strávila noc? Dostal jsi cos chtěl a teď už odjedeš a nikdy se nevrátíš. Je to bezpečné." Jak se totiž ukazuje Fanny má s láskou své trable. Navíc je zklamaná, protože Max si na ni i po tom všem nevzpomněl. Neví, že mají společnou minulost, co pro ni bylo důležité, pro něj v porovnání s honbě se za penězi neznamená zhola nic...

Vrátí se Max do Londýna? Zůstane a změní se? Může se ještě tak špatný člověk jako on změnit?

"Fanny, this just place doesn't suit my life."

"No, Max. It is your life that doesn't suit this place."

Žánrově jsem na pochybách, kam Dobrý ročník zařadit. Není to komedie, protože kromě toho, když Max zahučí do vypuštěného bazénu a následně ho sejme proud vody se zrovna filmem neprosmějete.

Romantiky tu máme jen nádech, vztah mezi Maxem a Fanny nehraje prim - jde tu o vývoj Maxova charakteru, kde byste mu na začátku nejradši doporučili studenou sprchu, s průběhem filmu s ním začínáte cítit a postupně oblibovat.

Je to oddychový film. Ano, tak. Po jeho skončení si přejete okamžitě odjet do Francie a v duši si odnášíte slunce & čistou radost.

Není lepší film, pro potěchu chlady skomírajících dušiček v těchto lednových nečasech, kdy svět se proměnil na nekonečnou klouzačku. :)

Navíc je tu ta fajn věc, že z filmu nečiší ta nudná snaha, abyste si oblíbili hlavní postavu. Nikdo vás nenutí mít Maxe rád, film z něj nedělá tragického hrdinu zmítaného v zapomenutých pocitech. Ó, kdepak. Nevrhá dramatické pohledy, neprolévá slzy ani netráví hodiny dumáním o svých pocitech...

Když ráno vstane, nemá hollywoodský zjev, probudí se s obličejem pod polštářem, čehož se v první chvíli lekne, když hlavu vytáhne, vlasy mu trčí do všech stran. Film plyne nenásilně, není v tom ta nešťastná křeč, tak typická pro jistý druh filmů. Dokonce chybí i obyklý zdlouhavý morální projev na konci, ve kterém hrdina za pomoci hlubokého ponaučení z vlastního příběhu dostává neocenitelnou lekci bla, bla, bla...a díky Bohu za to. Nepatřilo by to sem.

Režisér filmu není nikdo jiný, než Ridley Scott, jméno které se mi vedle Russellova vždycky vybaví. Mám pocit, že Ridley moc rád obsazuje do svých snímků právě Russella - a vždycky z toho vzejde skvost. Gladiátora, za který Russell sklidil Oscara je přirozeně také z jeho režie. :))

Russell Crowe jako Max. Důvod proč jsem ten film vlastně sledovala...

Byl skvělostný (pokud bych měla použít galaktické slovo naší Nell :D). Na začátku filmu byl tak protivný, že by ho snad i osoba nakažená russellofilií nesnášela. Což byl ostatně hádám účel.

Na druhou stranu, jemu se těžko věří záporný charakter, má hodné oči. Všimli jste si toho někdy? A jak se říká, oči jsou okna do duše. :)

Russell jako by uměl lesk ve svých očích ovládat. Na začátku filmu jsou studené, ale když se dívá na Marion Contillard aneb Fanny....:) Ojé :) to by ledovec roztál. :)

Love this man! ^^

A konečné shrnutí? Mám pocit, že takový film je přesně, co si muzikálofil musí čas od času pustit. Je klidný, nikam nepospíchající, zrelaxujete se a dostanete chuť na víno (což může být k vzteku, když je vám 17). Občas je potřeba jen vypnout a užívat si klid a mír, jaký vám dá tenhle film. :)

Jako britofila mě nepotěšilo, že Londýn byl zobrazován jako stinný protiklad k Provence, kdy záběry na Londýn byly v odstínu šedé, neustále pršelo, kamera bleskově přejížděla sem a tam a už tak stresové scény z Maxovi kanceláře dělala ještě hektičtějšími. Ve Francii bylo oproti tomu vše zalito sluncem, záběry na překrásnou krajinu, děj se zvolňoval a dialogy prodlužovaly...

Ale zpracováno to bylo mistrně, ne že ne! :)

S vřelým doporučením dávám 10/10 hvězdiček a doufám, že jste si premiéru v Lottině kině užili! :)

P.S.: Tip na závěr: byla by škoda pustit si to předabované do češtiny, stojí za to slyšet Russellův hluboký hlas, francouzské herce mluvící s rozkošnou francouzskou angličtinou, co víc i Russell tam má pár replik ve francouzštině, to stojí za to. :))

Trailer:

A co víc, Russell a Marion se nedávno setkali na jedné akci a....nuff, just look! All my Max & Fanny feels!!!!!!! *.*