Jarní pohádka o Barbaře Jane

Milí čtenáři!

Sociální sítě jsou zlo, aneb na jedné takové jsem přislíbila, že po zimní pohádce o mé nejdražší blogerce (chichich) BJ přidám i jarní.

Inu, berme to tedy jako chronologické pokračování té předchozí šílenosti bez tečky.

Here we go!

---

Ruské mrazy pominuly, sluníčko nesměle vykouklo a obdařilo svým jasným svitem dům Barbary, budoucí Fraserové - jenž byla o ruku Hadleym požádána romanticky právě v den jejích narozenin - v radostných či hektických chvílích předsvatebního ruchu:

"Ne, tahle poleva na dort nebude ladit s ubrusem!"

"Ne, takhle jsem ten závoj nechtěla!"

"Ne, třepí se mi horní lem šatů!"

"Ne, ten diadém má málo zářivé diamanty!"

"Ne, ta kytice je jiná než v katalogu!"

"Ne, takhle v tom vypadám tlustě!"

"Ne, Lotte přece musíte dát na čestnější místo!"

"Ne, nechci ty sedativa, zblánili jste se?!" - Barbara byla, jak vidíme v naprostém klidu a pohodě a Hadley vůbec neměl tendence prchat za Raminem, jakožto jediným klidným člověkem, neboť i Lotte řešila zásadní problémy, s šaty, které coby družičce Barbara vybrala:

"Mondieu! Tohle vážně musím mít na sobě?"

"Ale no tak, Barbaře se to líbí!"

"Vypadám jako chodící pistáciová zmrzlina!"

"To je ale reedovská zeleň!"

"Copak jsem Reed?"

"Jsi družička!"

"Která má chuť s tím praštit!"

"To by jsi neudělala!?"

"Že ne? Ne, asi ne, achjó!"

Lotte si brzy na ten pocit být chodící zmrzlinou zvykla - ostatně pistáciová zmrzlina je fajn, no ne? - mezitím, co Hadley seděl s Raminem u pětadvacítky Fantoma a ohromně se bavili tím, že si ze sebe navzájem tropili žertíky:

"Chacha, máš podpatky!"

"Chacha, Sierra ti oslintla ruku! A když jsme u momentu, s vracením prstenu, doufám, že nám naše prstýnky vzorně hlídáš! Dovedeš si představit, co by ti Barbara provedla, kdyby se s nimi něco stalo?" zaculil se Hadley, aniž by tušil, že Ramin už třetím dnem prsteny marně hledá a převrací svůj byt vzhůru nohama, "No, jasně, žádný stres!"

Ramin po odchodu Hadleyho začal opět, pln zoufalství hledat tu zpropadenou krabičku s těmi ještě zpropadenějšími prstýnky, načež jej vyrušila Lotte s pistáciovou zmrzlinou, aby se s novou podobou spřátelila "Eh, co tu provádíš?"

"Hraju si na královnu všech moří!"

"Ojé, Ramine prosím!"

"Prosím co?"

"Už nepij!"

"Love Never Dies na mě nevytahuj!"

"Až potom, co ty na mě přestaneš vytahovat Lucii, postraha ulice! Vůbec jsem tě do českého filmu neměla zasvěcovat!" plácla se Lotte do čela "A teď koukej vyzvednout prsteny, dala jsem je ještě vyčistit!"

"Ty jsi dala...CO?! Já myslel, že jsem je ztratil!"

"Co, že jsi ztratil?" ozvala se za jeho zády s nebezpečným tónem Barbara a Ramin se začal rozpačitě a rozkošně v jednom culit "Nic, nic, no řekni, Lotte, že nic?!" Lotte nasadila big american smile a vzala Barbaru kolem ramen "Ale Barbaro, zlatíčko, nevěstinko, jen buď v klidu a nestresuj se, všechno běží jako po drátcích, není nikdo spolehlivější, než já a Ramin!", pravila Lotte, která si právě vzpomněla, že zapomněla vyzvednout dort - jak tohle jen skončí?