Remember, love never dies! 10. část

Christine nepokojně postávala u okna a tiskla si k sobě rukavičky. I když se zařekla, že do domu Erika plného vzpomínek už nevkročí znovu tu byla, jen o pár hodin později. Pozorovala blikající světélka Coney Islandu, která bez Erika postrádala své původní kouzlo. Už necítila zvláštní pocit v hrdle a ohromenost. Byla tu jen prázdnota a stesk.

"Slečno Daaé?" otázala se netrpělivě slečna Fleck, která spolu s Ganglem a Squelchem postávali už hodnou chvíli za jejími zády a očekávali odůvodnění, proč si je sem nechala zavolat.

Christine se zhluboka nadechla a otočila se k nim. "Jak víte, nemohu si Phantasmu ponechat. Nestačím na řízení chodu parku. Netuším, jak bych to tu měla řídit. Docela jistě by to tu zkrachovalo, jak se šušká po ulicích." začala a posadila se k Erikově klavíru a opatrně přejela rukou po klávesách, ale tak, aby nevydaly zvuk. Hudba bez něj už utichla. "Proto jsem se rozhodla ho předat někomu jinému."

---

"Jistě máte na mysli...prodat." ozval se rozvážně Gangle.

"Nikoliv. Slyšeli jste dobře, daruji ho. Zařídíte všechny potřebné formality aby se vlastnicí Phantasmy stala Meg Giryová." Christině sjela z klavíru ruka a zpříma se na ně podívala.

Rozhostilo se užaslé ticho. Jak Christine očekávala první se ozvala slečna Fleck. "Ale to přece...." zalapala po dechu a na jazyk se jí dralo tolik poznámek, že nevěděla, kterou si vybrat a na okamžik se zarazila. "Ona ho zabila a teď...teď získá Phantasmu? Donutila jste nás mlčet o pánově smrti a přitom zítra přijede policejní inspektor a my budeme nuceni křivě vypovídat! A teď má být ještě naší paní?"

Přesně tyhle poznámky Christine čekala ale při zmínce o inspektorovi se ošila. "Inspektor? Jak je možné, že o tom nevím?" zamrkala.

Squelch se na ni překvapeně podíval. "Poslal nám dopis a vám údajně také, oznamující jeho příjezd. Cožpak jste ho neobdržela, slečno?"

Christine sklopila pohled. "Já tedy...ještě jsem nebyla v hotelu, nevím." zakoktala se.

"Odvádíte řeč od tématu!" vybuchla slečna Fleck a zkřížila si paže na hrudi.

"Ovládej se." syknul Gangle ale ona se na něj jen zlostně zamračila.

"Je to pravda! Jen ty musíš být takový gentleman a mlčet, zatímco on je prostě takový trouba..."

"Tak dost!" zakřičela Christine a slečna Fleck kupodivu vážně zmlkla. Trio zarazilo, jako moc se Christine v tu chvíli podobala Erikovi.

Christine se znovu zhluboka nadechla a vydechla. "Meg Erika nezabila. Byla to nehoda. A přísahám Bohu, jestli to budu muset opakovat potřetí...." výhružku nedokončila a hodila rukavičky na klavír. "Pracujete s Meg deset let. Dobře víte, že to ona vám to tu držela, byla hlavní trhák a hvězda. Opravdu nevím, kdo jiný by si to zasloužil více. Stejně jako já musíte tušit, že ona je jedinou nadějí pro Phantasmu, aby dokázala existovat i bez něj. Tohle místo je vaším jediným domovem, tedy musí vám na něm záležet. A věřte, že nikdo jiný nebude udržovat Erikovu památku lépe, než slečna Giryová." Christine opatrně přešla k nejhorší části jejího připraveného proslovu k těm třem a obvzláště slečně Fleck. "Ovšem musíte to nějak zařídit, aby to vypadalo, že já jsem v této záležitosti nikdy nefigurovala. Tedy, že Phantasmu Meg odkázal už Erik."

"Vy žertujete!" zalapala slečna Fleck po dechu.

"To opravdu ne." odtušila Christine a obcházela klavír kolem dokola a zvedla z podlahy jeden ze zmačkaných papírů. Měla pocit, že se jí srdce trhá na několik částí, když poznala, že se jedná o zjevně první verzi její písně, Love Never Dies, se kterou Erik nebyl spokojen.

Slečna Fleck ji chvíli pozorovala neschopna slova. "To je ale podvod! Trestní čin!"

Christine se pomalu zvedla. "A já z toho, co po mě křičela Meg usoudila, že vy jste z tohoto místa neudělali nejznámnější park v Americe dvakrát počestnými způsoby. Docela jistě vím, že tu hned několik věcí nebylo v pořádku a vy jste je spolu s madame Giryovou přecházeli a Erikovi zatajovali." vytasila Christine svůj trumf, který si na tuto konfrontaci přichystala.

Gangle a Squelch sklonili pohled a Fleck na ni zůstala němě zírat. Párkrát naprázdno otevřela a zavřela pusu, než z ní přiškrceně vyšlo. "Máme tedy všechno mistrovým jménem přepsat na Meg Giryovou."

Christine se musela ovládat, aby se vítězoslavně neusmála. "Přesně tak."

Trio už se mělo k odchodu, když si je ale ještě naposledy zavolala. "Až na jednu část. Tu o zaplacení dluhů mé rodiny. Tu necháte beze změn." tentokrát sklopila pohled ona.

"Jistě, slečno." nepatrně se uklonil Gangle, mezitím co se Fleck ušklíbla. Už chtěla říci něco nanejvýš posměšného, ale Squelch ji prostě popadnul za ruku a odtáhnul pryč.

Christine si rychle posbírala rukavičky a i s notovým papírem, které tu neměla to srdce nechat odešla. Bála se tu být sama, jen si to nechtěla přiznat.

V hotelu ji čekal stejný výjev jako včera, i když se jí zdálo, že tomu je už několik let, co našla zadumaného Raoula u krbu. Něco se však přece změnilo. Už u sebe neměl láhev ani neotáčel sklenicí v ruce.

"Dobrý večer, má drahá." pozdravil ji, aniž by se k ní otočil, když ji uslyšel přicházet. Christine neunikl ironický podtón toho oslovení. "Na stolku máš nějaký dopis, s hlavičkou pařížské policie. Náš přítel nám to zjevně ještě celé zkomplikuje." pokračoval nenuceně, ale bylo znát, jak se přemáhá, aby zachovával zdánlivý klid.

"Raoule, prosím. Nemluv o něm tak." povzdechla si Christine a přešla s dopisem na dosah světla krbu a přelétla očima úhledný rukopis muže, jenž se podepsal jako inspektor Ledoux.

Raoul ji pozoroval skrz spojené prsty. "Nuže?"

"Zítra sem dorazí jistý inspektor Ledoux. Chce prošetřit okolnosti Erikova úmrtí." hlesnula na smrt bledá Christine.

Raoul vyskočil z křesla a posadil ji do něj. Vypadala, že každou chvíli zase omdlí. Úlekem zapomněl na svoji odměřenost a kleknul si k ní.

"Proč....proč chce francouzská policie vyšetřovat smrt amerického byzmysmena?" zašeptala Christine. "Snad jim nedošlo že on a Fantom jsou jeden? Bojím se, nezvládnu s ním mluvit, Raoule." Christine si skryla obličej v dlaních.

Raoul ji vzal za ramena a počkal, dokud se na něj znovu nepodívá. "Kde je vůbec pravda? Jak zemřel?"

"Byla to nehoda, nebyla to ničí vina." hlesnula Christine s očima plnýma slz.

"Někdo za to musí nést odpovědnost." naléhal i přesto dál.

Christine věděla, že tajemství toho, co se udála u mola už nesmí svěřit nikomu dalšímu. Mlčenlivost tria si zajistila, stejně tak promluvila do duše Gustavovi když se s ním vracela z procházky do hotelu a přísahala si, že nikdo další už se to nedozví. Nerozhodně hleděla do jeho modrých očí a zapřela se do křesla. Už žádné další lži.

"Přetahoval se s Meg o zbraň. Chtěla spáchat sebevraždu."

Raoul na vzácný okamžik netušil co odpovědět. "Tedy slečna Giryová...."

"Ne! Ne, Raoule, byla to opravdu jen nehoda. Prosím, nesmíš Ledouxovi nic říci. Snažně tě prosím." Christine ho vzala za ruce, ale když si všimnula pohledu, který po ní vrhnul, zase je stáhla.

"Opravdu tomu nerozumím, Christine. Ale jak si přeješ, budu mlčet. Máš mé slovo." Raoul vstal a odešel bez jediného dalšího slova do pokoje pro hosty.