lotteland

Nannerl bez hnutí zírala do stropu a křečovitě zatínala prsty do záhybů své noční košile a proděravělé přikrývky. V horečnatých vlnách se přes ni převalovala úzkost a bouřila její mysl do nepříčetné aktivity. Se zuřivě cukajícíma rukama se převalovala na posteli a sváděla se svojí rozjitřelou myslí marný boj o spánek. Vězení vlastní hlavy jí nedovolilo víc než necelou hodinu spánku a ačkoliv ji unavené oči bolestivě pálily, nedokázala je zavřít, protože se příliš bála vidin Wolfganga v jámě hnijících těl. Stala se mistrem v utíkání od vlastních vzpomínek, ale zítřejší uvedení Rekviem bylo na veškeré předstírání příliš skutečné. Zmučeně se převalila na bok a zaposlouchala se do pravidelného oddechování Josefíny a Sofie, když kdesi v útrobách domu zaslechla šramot. Nejspíš nebyla sama, kdo nemohl spát. Pár hodin po rozbřesku malátně vstala z postele a začala se v tichosti připravovat na dlouhý den. Nemělo cenu doufat, že k ní ještě přijde spánek a byť další minuta zírání do zdi by ji př...