lotteland

Za tento díl vděčím zřejmě Instagramu Lairda Mackintoshe, Andrého a understudy Fantoma. Má úžasné oko na fotografii a navíc jeho vintage estetika je on point. Je to jeden z mých nejoblíbenějších lidí na Insta. :) Ale celé jen o Lairdovi to dnes není. Například začínáme touhle super badass fotkou Jeremyho Stollea jako Fantoma. :) A zde Jeremy, ten muž tisíce tváří, jako Passarino, ale ještě lépe, Gaston. :D Pohled na svět zpoza ředitelského stolu. :) Kaley Ann Voorhees s dárkem od fanouška. :) A zde už velmi atmosférický Laird Mackintosh. :) A zde Laird jako André s Lindou Balgord v roli Madame Giry, čekající na děkovačku. :) A zde to máme proloženo opět Jeremym, aneb Fantom understudy love. :D Fotka pořízené z návštěvy Andrew Lloyd Webbera na zkoušce spolu s Fantomem Jamesem Barbourem, Raoulem Rodneym Ingramem a Christine Ali Ewoldt. A opět Laird se Scottem Mikitou jako André a Firmin. :) A Laird s Kaley. :) ...a s Ali. :) A jedna samostatná. :) A jedna super krásná v civilu. :) S Kene...

Převelice hodný fantomák či fantomačka se světem podělil/a o scany programu švédského Fantoma, což přináší i doposud neviděné fotky a já mám velkou radost. :) Jak někdo na Tumblr správně podotknul, zdá se, že ve Švédsku značně kopírují styl fotek z West Endu, ale nic jim to neubírá na jejich kráse. Na fotkách můžete vidět Petera Jöbacka jako Fantoma, Emmi Christensson jako Christine a Antona Zetterholma jako Raoula. Zdroj: http://tirelupin.tumblr.com

Nejprve jsem se zaradovala, když jsem tohle video objevila, protože jsem si myslela, že máme konečně nějaká nová videa z Balu Vampirov, ale pak se ukázalo, že je to koncertní vystoupení. Ale to nevadí - je v kostýmu, což je milý bonus, je s Alexanderem, o kterém už jsem dlouho neslyšela a tak je to všechno prostě skvělé! :D Ale mám pocit, že ten večer Alexander nebyl ve vrcholné formě, připadalo mi, jako by se držel dost zpátky, hlas pouštěl jen velmi opatrně a v takové obezřetnosti se neslo i pak jeho pojetí. Nutno ale říct, že ve druhé polovině písně se to značně zlepšilo a závěrečné tóny byly přímo skvělé! Takže za mě trochu nevyrovnané podání, ale skvělý konec. :D Video je taky natáčené z nepraktického úhlu, takže je tam hodně černé obrazovky, ale to se bohužel nedá nic dělat, to je život muzikálofila. :D Já vám přeji krásný týden, můj poslední na praxi z čehož mám, nebudu lhát, docela radost. :D -ODKAZ-

Brno má nového, mladého Giovanniho, Romana Hozu. A to jsem si přirozeně nemohla nechat ujít! Ale pravda je taková, že já nepotřebuji žádné záminky proč chodit na Dona Giovanniho. Já prostě vždycky budu chodit na Dona Giovanniho. Kvůli plánované rekonstrukci Janáčkova divadla, se Giovanni přesunul do Mahenova divadla, což byla změna z nutnosti, ale ukázala se být pro tuto inscenaci velmi příhodnou. Velmi tradičně zpracovaná inscenace (co se přinejmenším vizuálu týče) se lépe vyjímala v historické Mahence se zlatem a rudým sametem. Ale i z praktických důvodů to Giovannimu velmi lichotilo. Jeviště Mahenky je podstatně menší, takže zatímco na scéně Janáčkova divadla inscenace místy vypadala trochu pustě, snad i žalostně (odpusťte), na prknech Mahenky působila jaksi útulněji. Jediná projekce zlobila, protože byla viditelně situavaná na větší prostor a zasahovala do čtecího zařízení na titulky, což už je spíš muška, ale mohli to poupravit. Nebo spíš ty projekce úplně zrušit. Pamatujete, jak ...

Domem doktora Colliera se právě ve chvíli, kdy Mercy s bušícím srdcem kráčela na schůzku onoho tajemného protiferdinandovského uskupení, hrála vzdálená hudba. Někdo v salonku paní domu (který nebyl ze zřejmých důvodů využíván), hrál na klavír. Přimělo ji to udělat si zacházku za roh a zastavit se na prahu dveří. Byl to Daniel a tiše zpíval jí neznámou, melancholickou árii. Měl zavřené oči a svraštěné obočí a ona neodolala pokušení, opřít se na chvíli o veřeje a prostě se na něj dívat. Byla spousta drobných rysů jeho expresivního obličeje, kterých si ještě nevšimla. Jeho tvář byla stejná a zároveň tak jiná, než jakou si ji představovala. Vysoké čelo, maličko rozpláclý kořen nosu, oči nepatrně dál od sebe, dominantní lícní kosti - to všechno si sama mohla zjistit tehdy, když ji tak pozlobil nabídkou, ať přejede prsty po jeho tváři a zjistí, jak vypadá. S překvapením naznala, že jeho obličej nejeví žádné arogantní rysy, jak kdysi byla přesvědčená. Jeho výška, uhlově černé vlasy a výrazné ...

Video z londýnské inscenace je velmi, ale velmi vzácná událost. A navíc ještě k tomu s Christine understudy, Marií Coyne, to je přímo bomba. I když pravda, tohle je MOTN a moc tam toho nedělá. Ale i tak. :D Tak jo, k Benovi - obecně se o něm říká, že je to poněkud popově znějící Fantom, k čemuž se přikláním. Má velmi lehký hlas, kterému chybí ten "klasický zvuk". Ale neznamená to, že bych byla úplně proti němu - má stabilní výšky, roli zvládá. Jen typ hlasu není můj šálek kávy. Jeho pojetí je už od prvních vteřin velmi expresivní, přemýšlím, jestli ho náhodou trochu neupravil pro televizní kamery, ale kdo ví, jelikož z Londýna prostě nejsou videa a já nevím, jaký je jeho Fantom. :/ Má takové kočičí pohyby, ale zároveň je trochu ustrašený, snad i mírně lerouxovský, ale to třeštění očí mě iritovalo. Dědí se to spolu s jménem Ben, nebo co? :D No ale hrozně se mi líbí, že si Ben přidal spoustu malých detailů navíc a vzal si roli opravdu za svou. A taky, že mu to bylo umožněno, al...

Po dlouhé době se vracím ke svému abecednímu projektu a už pošesté si probereme písmenko em. Em jako Mistr Igor Krol. :)