lotteland

Mé cestování kariérou pana Sewella pokračuje, dámy a pánové. Tentokrát se díváme na kousek, kde sehrál jen epizodní roli, ale jelikož jsem byla na tuto sérii už delší dobu velmi zvědavá, nijak mě to neodradilo. Děj Konce přehlídky se popisuje poměrně špatně, je to spíš sociální komentář o vyšší společnosti Anglie těsně před, v průběhu a po skončení první světové války očima mladého aristokrata Christophera (Benedict Cumberbatch), který se ocitl v milostném trojúhelníku se svou ženou, nevyzpytatelnou femme fatale opředenou skandály (Rebecca Hall) a mladou sufražetkou Valentine, dívkou plnou ideálů a vzdoru vůči zkostnatělé době (Adelaide Clemens). Christopher se snaží žít podle zastaralých ideálů devatenáctého století, odmítajíc se smířit, že nastupující dvacáté století už přináší nové priority a životní styl. Do manželství se Sylvií je vlákán téměř léčkou, ale protože je tak neuvěřitelně čestný a morální, jedinkrát si nepostěžuje a mlčky jí odpouští její nevěry, gentlemansky přehlížejí

"Takže ty opravdu nevíš, co má tohle povolání do paláce znamenat?" otázal se Robert. Alexej odvrátil tvář od okénka, za kterými se míhaly ulice zasněženého sídelního města, a pohlédl do přítelovy tváře, ve které se zračily špatně skrývané obavy. "Nevím vůbec nic. Jsem ministerský předseda říše a oni se mnou zacházejí jako se zpupným děckem. Dostal jsem pozvánku na zasedání Regentské rady, nicméně ze způsobu, jakým regentka svůj dopis formulovala, se zdá, že se proti mně spolčili," vyprskl pohrdlivě. "Čeho tím chtějí dosáhnout, to mi zůstává záhadou." Robert povytáhl obočí. "Opravdu? Aljošo, vyostřil jsi vztahy s regentkou do neúměrných extrémů, musel jsi přece očekávat nějakou protiakci!" Alexej zhluboka vydechl. "Regentskou radu tvoří ministři vlády. Mé vlády. Nemůžou se proti mně postavit, jednoduše nemůžou." Robert se dlouze odmlčel a odvrátil zrak. "Takže," začal podivně staženým hlasem, "to byl celou dobu tvůj plán?

Po velmi dlouhé pauze se vracím ke svému cestování napříč kariérou Rufuse Sewella a znovu navštěvujeme rok 2012. Narozdíl od upírského počinu o Abrahamu Lincolnovi se však nyní bavíme o nízkorozpočtovém filmu, na jehož dokončení se dokonce skládali samotní fanoušci. Je to film udělaný pro radost, který nekryje žádné velké studio, a nejspíš se od něj ani neočekávaly velké výdělky. Na tónu filmu to do jisté míry šlo znát, připadalo mi, jako kdyby si na něm režisér bez bázně a hany plnil tajné dětské sny. A tak proč ne. Dobře pro něj. Film sleduje dějové linky vícero postav, které si navzájem jakou louči předávají vypravěčství (tedy voice-overy), ale hlavním průvodcem příběhu je z neznámých důvodů Evžen (Danny DeVito), který typickým představitelem průměrné, nevýrazné postavy, která ději vůbec nic nepřináší. Evža se živí tím, že lidem instaluje sprchy a představuje se nám historkou, kdy se ho jedna jeho zákaznice pokouší svést, ale místo aby byl románek završen v posteli, k Evžově smůle s

Bylo to tichý začátek dne. Estella pobývala v ranním pokoji, kde si vyřídila korespondenci a v zachmuřeném zamyšlení popíjela kávu ve společnosti Natálie. Vychutnávala si každou minutu vzácného klidu, protože si dobře uvědomovala, že idylka dnešního rána představuje jen pověstné ticho před bouří. Matka se v tuhle chvíli už musela dozvědět, co udělala, a jakkoliv se snažila obrnit, a nepřipouštět si ji k tělu, pociťovala z nevyhnutelné konfrontace neklid a dokonce i strach. Nasazování statečné masky tváří v tvář máti s jejími hysterickými záchvaty, výbuchy hněvu a občasným rozbíjením nádobí bylo v mnoha případech neskonale obtížné. Jako děti je občas i bila, ale jen když u toho nebyl tatínek, protože ten by něco takového nikdy nepřipustil. "Kde je moje dcera? Musím s ní okamžitě mluvit!" ozval se z předpokoje matčin ječivý hlas. "Aha, už je to tady," odtušila Estella k Natálii, která se mlčky usmála a v povzbudivém gestu stiskla její ruku. "Její Císařské Veličen

Blog.cz je poslední dobou divný. Nejdřív se na Srdci blogu objevila podivná zpráva, že blog.cz ukončuje provoz, potom ji někdo smazal, potom se objevila znovu, potom vedení začalo ujišťovat, že to byl hoax a blog jede dál, ale nevysvětlili, kdo a proč tu zprávu zveřejnil… A teď? Teď je prakticky nemožné jakkoliv s blogem existovat, protože každé druhé kliknutí znamená vyskočení errorové zprávy, což z práce s blogem činí hotové peklo. A že já jsem se svým pomalým internetem docela otrlá! Ráda bych řekla, že tento blog svoji činnost i přes narůstající obtíže provoz neukončuje, ALE kdyby náááhodou to ze dne na den vypnuli (jakože už bych se tomu ani nedivila), tak jen chci říct, že existuje alternativní Lotteland na blospotu - https://phantom-love-never-dies.blogspot.com/ . Články tam zveřejňuju souběžně jak je zveřejňuji sem, PLUS je tam zálohováno celých osm let Lottelandu, včetně vašich komentářů! Jak jsem takový technický zázrak dokázala? Nedokázala, na nic takového nemám, a než bych

Já vím, že název tohoto filmu zní divně, ale zase….pan Sewell jako upír, jej! :D Pojďme na to, žádný chytrý úvod mě nenapadá. Po přečtení titulu jako je tento, se jako první nabízí otázka, zdali filmaři použili jméno prezidenta Lincolna ve spojení s upíry čistě pro komerční účely, aby z něj mohli vytěžit sladké dolary. V první polovině filmu jsem byla přesvědčená, že ano, nicméně nakonec jsem k vlastnímu úžasu musela seznat, že nikoliv: do filmu je, věřte nebo ne, zakomponovaná i otázka otroctví a Lincolnova boje za jeho zrušení, i když historicky velmi nepřesným způsobem (ehm, upíři, ehm) a jedno bez druhého by nedávalo smysl, takže jakkoliv udivující to je, Lincoln tam být musel, byť je to jeho veskrze fiktivní verze. Abych ty upíry, otroctví a prezidenta Lincolna trochu vysvětlila: upíři jsou v tomto světě vlastníci otroků, protože na kom jiném se bezstarostně a beztrestně krmit než na nesvobodných lidech, které nechrání zákon? Lincoln tedy do svého boje s otroctvím musí zahrnout i